Občanské sdružení, zal. 1974

Táborový řád

Corporal Marek Fiala

Jednotka bude před nebo na počátku akce rozdělena do dvou čet, přičemž každou četu má na starosti jeden z poddůstojníků a jeho zástupce (kaprál nebo vice-kaprál). Čety budou označeny číslicemi 1 a 2. Rozdělení do čet a velícího poddůstojníka určí velitel jednotky. Na akci budou tyto čety vykonávat následující služby:

Denní služba:

  • bude provádět jedna určená četa pod velením poddůstojníka, který bude za hladký průběh služby zodpovídat. Poddůstojník velící v denní službě bude označován jako „Šikovatel Dne“, „Kaprál Dne“ nebo „Místo-kaprál Dne“.

Hlídky:

  • strážní službu bude naopak provádět druhá četa pod velením poddůstojníka, který bude za hladký průběh strážní služby zodpovídat
  • budou zpravidla drženy od budíčku do rozbřesku, pokud nebude stanoveno jinak

Co obnáší denní služba:

  • poddůstojník zajistí aby v táboře (setninové uličce) byl pořádek, nanošení palivového dříví, vody popř. zajistí stravu pro celou jednotku
  • markytánky mají právo obrátit se na určeného poddůstojníka nebo jeho zástupce, kteří vykonávají denní službu s požadavky např. na doplnění dřeva, vody, potravin apod.
  • každý z mužstva, který by chtěl někam z tábora odejít, je povinen toto nahlásit „Poddůstojníkovi Dne“, toto se týká i ostatních poddůstojníků
  • „Poddůstojník Dne“ hlásí průběh nadřízenému před nástupy a vydáváním dalších rozkazů
Důležitou poznámkou je, že rozdělení jednotky do čet bude během akce neměnné, přičemž se každý voják při nástupu bude řadit ve své četě.

Struktura vojenského tábora:

Každý pluk měl čtyři malé čtvercové „táborové praporky“ s číslem pluku. Oficiálně měly být lemovány červeně (mořenovou červení (Krapfrot), často však v plukovní barvě.

Nejdůležitější je postavení tzv. setninové uličky, stany jsou postaveny do dvou řad s východy naproti sobě. Poddůstojnické a důstojnické stany jsou postaveny kolmo k těmto stanům. Stavění stanů se účastní celá jednotka, pokud velitel nerozhodne jinak. Prvním krokem k postavení obou řad stanů a jejich vzájemné vzdálenosti je vyměření linie východů pomocí provazu upevněného na kolících. Stany jsou stavěny podél těchto provazů tak, aby linie byla rovná. Umístění důstojnického stanu se ponechá na aktuální struktuře vojenského tábora. Rozmístění stanů určí důstojník nebo poddůstojník, který bude zároveň dohlížet na jejich stavbu. Před východem z každého stanu bude ve vzdálenosti cca 0,5 m umístěna lampička zavěšená na tyčce. O umístění jednoho nebo více ohnišť bude rozhodnuto na místě dle aktuální struktury vojenského tábora, zpravidla by měla být na krajích setninové uličky.

Hlavní zásady vojenského tábora:

Při pobytu a práci v táboře bude voják řádně ustrojen. Táborového života se aktivně účastní všichni. V táboře je žádoucí eliminace všech soudobých částí oděvů, přístrojů a užitkových předmětů (zejména PET lahve). V době přítomnosti diváků a sponzorů v táboře je žádoucí mít stany zavřené, aby nebyly vidět spacáky, batohy apod., a rovněž platí zákaz kouření s výjimkou dýmek a doutníků.

Stravování:

Povinností každého jednotlivce je rovněž zajištění dobových jídelních potřeb (miska, příbor, kotlík).

Hlídky:

Je na domluvě poddůstojníků, zda bude jedna četa vykonávat denní službu a druhá četa noční hlídky. Poddůstojník čety určí počet mužů do stráže, který předá veliteli jednotky. Pokud nebude určeno jinak, je hlídka (dále jen stráž) zpravidla dvojčlenná. Rozpis stráží určí na nástupu pověřený poddůstojník, který bude také zodpovídat za plnění povinností této stráže. Jmenování do hlídky včetně časového rozvrhu bude buď velitelem jednotky nebo určeným poddůstojníkem předneseno před celou setninou. Na hlídce má poddůstojník svého zástupce (zpravidla jednoho z poddůstojníků). Poddůstojníci se dohodnou na zavádění hlídek a jejich kontrole. Poddůstojník je povinen každé ráno před nástupem a před vydáváním rozkazů podávat hlášení šikovateli (setníkovi) o splnění jím daných rozkazů a o průběhu hlídky a tak často, udá-li se cokoli důležitého.

V této kapitole jsou uvedeny hlavní zásady a povinnosti stráže na hlídce, která jsou platná jak v táboře tak i v poli mimo tábor tzv. „Vedeta“ (předsunutá polní hlídka, zpravidla dvojčlenná) ve dne i v noci.

Na nástupu budou členové stráží seznámeni se svými povinnostmi, úkoly, s osobou zastupující poddůstojníka v jeho nepřítomnosti a také výzbroj a výstroj stráží. Na stráž se voják dostaví ustrojen a v odpovídající fyzické kondici.

Hlavní zásady stráže:
  • především každý musí vědět, že na stráži závisí blaho jednotky
  • stráž nesmí opustit hlídku dříve, než bude vystřídána
  • na stráži je zakázáno kouřit (obzvlášť v blízkosti nepřítele) a opíjet se
  • stráž nesmí nikdy odložit svou zbraň
  • nesmí se nikdy vystřídat někým kdo nemá zbraň
  • stráž do hlídky nesmí nastoupit bez nábojů, munice nebo s ponechanou zátkou (v hlavni) či obalem na zámku (pokud nebude rozkázáno jinak)
  • stráž předává hlídku s připomenutím všech rozkazů a úkolů
  • stráže budou po celou dobu trvání hlídky mít nabité zbraně, kdy jednotlivé stráže při přebírání hlídky si je budou předávat
Povinnosti stráže:
  • provádět obchůzku tábora a zajišťovat jeho bezpečnost proti členům cizích jednotek nebo civilním osobám, které nemají oprávnění k pobytu v táboře (krádeže)
  • vzbudit následující hlídku
  • poslední hlídka společně s určeným poddůstojníkem nebo jeho zástupcem zajistí budíček jednotky
  • stráž dává k poctě zbraň při míjení jednotkami nebo nadřízenými osobami jimž toto náleží (pokud tyto osoby mají poboční zbraň a jsou řádně ustrojené)
  • vzdávání pocty trvá jen během dne a tedy od rozednění až do večerky
  • vzdávání pocty se neprovádí v poli před nepřítelem
Chování stráže na hlídce, především v noci:
  • pokud si stráž všimne někoho ve své blízkosti, vyvolá jej se slovy: Halt, wer da! (Stůj, kdo tam!) pozdvihne zbraň a připraví se k natažení kohoutu, poté se dotyčného zeptá jakého je stavu a co potřebuje a chová se nanejvýš obezřetně, obzvláště v blízkosti nepřítele
  • pokud stráž nedostane žádnou odpověď, vyjde proti dotyčnému s nataženým kohoutem, poučí jej, že pokud neodpoví, zatkne ho a pokud by chtěl utéct, vystřelí
  • pokud stráž najde podezřelého, dotyčného zatkne a jakmile je to možné o tomto vyrozumí a předá veliteli stráže (poddůstojníkovi) – je-li dotyčná osoba důvodně podezřelá
  • pokud dotyčný podá žádanou odpověď, stráž na něj zavolá: Passirt! (Projdi!)

Vzhledem ke zkušenostem z předešlých akcí, na kterých docházelo ke krádežím věcí ze stanů a to především civilními osobami, jsou tato opatření nezbytná, když si uvědomíme, že tyto krádeže budou pokračovat i v budoucnosti.

Chování stráže v blízkosti nepřítele a její hlavní zásady:

V zásadě pro stráž platí všechna již uvedená ustanovení (vyvolání dotyčného atd. )

  • pokud je tábor v blízkosti nepřítele, stráž provádí hlídku obzvlášť obezřetně
  • při napadení nepřítelem stráž zvolá: Gewehr heraus! (Do zbraně!) a na nepřítele bez dalšího vystřelí
  • stráž volající do zbraně zvlášť sleduje aby nikoho nepřipustila k zástavě nebo ke zbraním
  • stráž nesmí střílet zároveň, nýbrž nabíjí-li jeden, střílí ten, který stojí v pohotovosti. Stejné pravidlo platí, pokud strážní hlídky jsou zdvojené.
Chování stráže s nepřátelskými parlamentáři a nepřátelskými dezertéry:

Parlamentáři se skládají nejvýše ze tří osob, jmenovitě: Parlamentář, jeho průvodce, trubač nebo bubeník.

  • pokud se ke stráži blíží nepřátelští parlamentáři, musejí být zadrženi a ihned ohlášeni poddůstojníkovi a to tak, že stráž doprovodí parlamentáře do takové vzdálenosti, která umožňuje přivolat poddůstojníka
  • v žádném případě však nesmí být post stráží opuštěn
  • jakmile jsou parlamentáři přijati, stráž se poté ihned vrátí zaujmout svůj post
  • pokud ke stráži přijdou nepřátelští dezertéři na koních, musí sesednout a odevzdat své zbraně, pěšák musí naproti tomu pouze složit svou zbraň
Chování stráží při kontrole nadřízeným:
  • pokud se na zavolání: Halt, wer da! ohlásí vizitující nadřízený, stráž zvolá: Gewehr heraus! , následný postup stráže je stejný jako v uvedených ustanoveních (kontrola prováděna v noci), kdy stráž hned poté zvolá: Unteroffizier nebo Officier heraus! (Poddůstojníku nebo důstojníku, vystupte!) , stráž vyjde naproti s nahoru namířenou zbraní a přivolá jej: Avancirt! (Přístup!) a vyžádá si od něj slovy: Losung her! (Heslo!)
  • stráž dává k poctě zbraň nadřízeným osobám, jimž toto náleží (pokud tyto osoby mají poboční zbraň a jsou řádně ustrojené)

Zde je v podstatě jeden malý problém. Každý, kdo je ve stráži, by měl mít nabitou zbraň, ale co s ní na konci stráže? Východisko by bylo v předávání těchto zbraní při střídání stráží. Samozřejmě, že každá akce má svůj průběh, s čímž souvisí také umístění tábora apod. Vše bude záležet na aktuálním stavu v danou chvíli při příjezdu na akci, kdy o průběhu stráží rozhodne velitelský sbor. Pravidlem by mělo zůstat předávání nabitých zbraní.

Rozpis hlídek bude vyvěšen na stanu určeného poddůstojníka. Poddůstojník nebo jeho zástupce budou hlídky uvádět do služby a průběžně je kontrolovat. V případě, že určený voják na stráž nenastoupí bez řádného zdůvodnění nebo nebude stráž vykonávat, bude nahlášen veliteli jednotky, který rozhodne o sankci. Veškeré problémy, které nastanou v průběhu hlídky, budou neprodleně nahlášeny určenému poddůstojníkovi nebo jeho zástupci, který rozhodne o jejich řešení.