Občanské sdružení, zal. 1974

Dienstreglement - Služební řád 1806/07

PŘÍSAHA

Wir schwören zu Gott dem Allmächtigen einen feierlichen Eid, Seiner Majestät, unserm Allerdurchlauchtigstem Fürsten und Herrn, Franz dem Ersten, Kaiser von Österreich, König zu Ungarn, Böhmen, Galizien, Lodomerien, Croatien und Slavonien, Erzherzog zu Österreich etc. etc. treu und gehorsam zu sein, auch Allerhöchst ihren Generalen, und allen unsern übrigen Vorgesetzten zu gehorchen, dieselben zu ehren und zu beschützen, ihren Geboten und Befehlen in allen Diensten Folge zu leisten, gegen jeden Feind, wer es immer sein, und wo es Seiner kaiserlichen Majestät Wille immer erfordern mag, zu Wasser und zu Lande, bei Tag und Nacht, in Schlachten, in Stürmen, Gefechten, und Unternehmungen jeder Art mit einem Worte, an jedem Orte, zu jeder Zeit, und in allen Gelegenheiten tapfer und mannhaft zu streiten, unsere Truppen, Fahnen und Standarten in keinem Falle zu verlassen, uns mit dem Feinde nie in das mindeste Einverständnis einzulassen, uns immer so, wie es den Kriegsgesetzen gemäss ist, und braven Kriegsleuten zusteht, zu verhalten, und auf diese Weise mit Ehre zu leben und zu sterben. – So wahr uns Gott helfe. Amen.


Vir švéren cu got dem alméchtigen ajnen fajerlichen ajd, zajner majestét unzerm aler-durch-lauchtig-stem fýrsten und hern, franc dem ersten, kajzer fon ésterajch, kénig cu ungarn, bémen, galicijen, lodomerijen, kroacijen und slavonijen, erc-hercog cu ésterajch et cetera et cetera troj und gehorzam cu zajn, auch alerhéchst íren generálen, und alen unzern ýbrigen forgezecten cu gehorchen, dízelben cu éren und cu bešýcen, íren gebóten und befélen in alen dínsten folge cu lajsten, gégen jéden fajnd, ver es imer zajn, und vo es zajner majestét vile imer erfordern mág, cu vaser und cu lande, baj tag und nacht, im šlachten, in štýrmen, gefechten und unter-némungen jéder art mit ajnem vorte, an jédem orte, zu jéder cajt, un in alen gelégen-hajten tapfer und manhaft cu štrajten, unzere trupen, fánen und štandarten in kajnem fale cu ferlasen, uns mit dem fajnde ní in das mindeste ajn-feršténdnis ajnculasen, uns imer zó, ví es den krígs-gezecen gemés ist, und braven krígs-lojten cuštét, cu ferhalten, und auf díze vajze mit ére cu lében und cu šterben. – Zo vár uns got helfe.


Skládáme k Bohu všemohoucímu slavnostní přísahu, že budeme Jeho Veličenstvu, našemu nejjasnějšímu knížeti a pánu, Františkovi Prvnímu, císaři rakouskému, králi uherskému, českému, haličskému, lodoměřskému, chorvatskému a slavonskému, arcivévodovi rakouskému etc. etc. věrni a poslušni, že budeme poslouchat také nejvyšší jeho generály, a všechny naše ostatní nadřízené, ctít je a ochraňovat, ve službě následovat jejich příkazy a rozkazy, proti každému nepříteli, ať už j e to kdokoli, a kde to z vůle Jeho císařského Veličenstva bude potřeba, se budeme ve vodě i na zemi, ve dne i v noci, v bitvách, v útocích, zápasech a podnicích všeho druhu, jedním slovem na každém místě, v každou dobu, a při všech příležitostech statečně a mužně bít, naše jednotky, prapory a standarty v žádném případě neopustíme, nepřipustíme nikdy ani tu nejmenší shodu s nepřítelem, vždy se budeme chovat tak, jak to ukládají válečné zákony a jak se patří na statečné válečníky, a tímto způsobem budeme se ctí žít a zemřeme. – K tomu nám dopomáhej Bůh. Amen.

VÁLEČNÉ ČLÁNKY (KRIEGSARTIKEL)

Tyto válečné články musí být vojákům často předčítány, rekrutům musí být hned po jejich nástupu přečteny a vysvětleny úplně a zřetelně v jejich mateřském jazyce, a konečně mají být předčítány také před každým mustrováním. Vyhlášení válečných článků, které byly následně poněkud změněny nebo dodány, se má konat slavnostně za zvuků bubnů a trumpet.

I.

Kdo ve službě poruší poslušnost násilným vzdorem proti nadřízeným, ať už přitom dojde k poranění nadřízeného nebo nikoliv, bude, v době války i v době míru, potrestán smrtí prachem a olovem, a když k tomuto porušení subordinace vyššího stupně dojde veřejně a tím způsobem dojde k citové újmě jiných ve službě, bude s provinilcem zacházeno podle stanného práva.


II.

Kdo se služebním rozkazům svých nadřízených bude protivit sice ne násilně, ale se znevažováním povinné úcty bouřlivým jednáním, nebo kdo rozkaz ze zlého úmyslu nebo z velké bezstarostnosti neprovede, má být vždycky potrestán velmi přísně, v době války ale ve vztahu ke škodě, která vznikne jeho neposlušností ve službě, zvláště pak, když půjde o zlý úmysl, smrtí prachem a olovem.

Poslušnost vůči služebním rozkazům, ke které tento článek zavazuje, se nevztahuje pouze na všechny obvyklé služby vojáka, ale i na takové, které může k užitku svého monarchy prokázat řemeslně, umělecky nebo s jinou schopností. Dále zavazuje tento válečný článek podřízeného k povinné úctě vůči svým nadřízeným při všech příležitostech, také mimo službu.

Jen tehdy, když jsou rozkazy nadřízeného otevřeně proti službě a odpřisáhnuté věrnosti vůči monarchovi, nebo mají jasně mít za důsledek jiné špatné s objektem, je dovolené, a dokonce i povinné, vznést proti tomu námitky a tyto rozkazy neprovést. I v tomto případě ale musí být námitky vzneseny skromně a s úctou.


III.

Takový nadřízený, který nespravedlivým, nelidským nebo surovým jednáním porušení subordinace zapříčinil, je podle důležitosti okolností co nejpřísněji potrestán.


IV.

Kdo podnítí vzpouru nebo se jí účastní, nebo si dovolí slova, spisy nebo jednání, které může podnítit vzpouru, má být potrestán podle důležitosti věci přísně, v době války také smrtí prachem a olovem, a kdo vzpouru podnítí nebo stojí za jejím vypuknutím, s tím je v době války i míru jednáno podle stanného práva.

Zločin vzpoury je spáchán, když jsou při setkání s více nebo méně lidmi vedeny nepříznivé řeči proti nadřízeným, proti službě nebo státu a monarchovi, a pronášeny takové soudy, které způsobují citovou újmu, dále, když dojde k pokusu o osvobození zajatce, pokusu zabránit exekuci, když si více než dva muži umíní jít ke svým nadřízeným, aby vyžadovali stažení stížnosti, když si jeden nebo více mužů v řadách a šicích, a vůbec také v přítomnosti jiných, stěžuje proti nadřízenému s takovou prudkostí, že tím mohou ostatní lehce svést ke spoluúčasti.


V.

Kdo se proviní zločinem velezrady, je v době války i míru potrestán provazem.

Tohoto zločinu se dopustí každý, kdo ohrozí osobní bezpečnost monarchy, nebo podnikne cokoli za účelem násilné změny státního zřízení, pozvání nebo zvětšení nebezpečí zvenčí proti státu. Kdo k velezradě vedoucímu jednání nezabrání, nebo ho opomene ohlásit, bude potrestán stejně jako velezrádce.


VI.

Kdo se dopustí dohody s nepřítelem, bude, stejně jako všichni vyzvědači a zrádcové a jejich napomahači popraven provazem.

V důsledku tohoto článku, který vlastně mluví o zrádných sděleních nepříteli, ať už jsou učiněna ústně, písemně, prostřednictvím znamení nebo jakýmkoli jiným způsobem, je zakázaná a trestná také korespondence i o těch nejlhostejnějších věcech bez předešlého vyššího povolení. Proto musí být všechny dopisy nepříteli odesílané nebo od něj přijaté ukázány nadřízenému. Proti tomuto válečnému článku zákonu jednají dále ti, kteří šířením špatných zpráv zastrašují vojáky, měšťany nebo vesničany, a všichni ti, kteří o zradě vědí a neohlásí ji.


VII.

Kdo si dovolí slova nebo jednání, která se urážlivým způsobem proviňují proti povinné úctě k bohu, nebo budí obecné pohoršení, bude velmi přísně potrestán.

Tento válečný článek se týká také každého znevažování (zlehčování) náboženství, ať už posměšky nebo zvůlí na bohoslužebných předmětech, nebo šířením principů nebo spisů, které jsou k tomu určeny, podrývání náboženství a dobrých mravů, nebo svévolného vyvolávání nenávisti mezi příslušníky různé víry.


VIII.

Kdo složí křivou přísahu, má být přísně potrestán, a kdo to učiní s úmyslem, aby někoho obvinil ze zločinu, který nespáchal, má, když svou křivou přísahou zapříčinil, že byl obviněný potrestán smrtí, být sám potrestán na životě. Stejné tresty jsou uvaleny na ty, kteří ke křivé přísaze naváděli jiné.

Také ti, kteří poruší přísahu složenou u válečného soudu, a prozradí ortel před vynesením, budou přísně potrestáni.


IX.

Kdo se násilím protiví hlídce, patrole, obchůzce (Ronde) nebo obranné stráži (Salvaguardia), bude potrestán co nejpřísněji, a podle okolností válečným soudem také odsouzen k smrti prachem a olovem.

Také budou přísně potrestáni ti, kteří nepřijmou uložené vězení, na zavolání hlídky odpoví nepatřičně nebo úmyslně vůbec, nebo hlídce jakýmkoli způsobem odepřou patřičný respekt, nebo vyvolají v její přítomnosti nebo blízkosti bouřlivý povyk nebo hluk (poplach) nebo rvačku.


X.

Kdo hlídce, když je odsouzen k vězení, uteče, bude, když nebude žádný jiný způsob, jak ho zadržet, zastřelen, jinak ale zadržen a nejpřísněji potrestán, také ten bude zastřelen, kdo hlídku násilně zraní a uteče, nebo na nebezpečném stanovišti, obzvláště při ohrožení nepřítelem, vzbudí dojem, že je podezřelý, a na volání hlídky bez dostatečné odpovědi utíká.

V důsledku tohoto zákona nemá každý velitel eskorty jenom věnovat co největší pozornost tomu, aby předcházel každému pokusu arestanta o útěk, ale má mu při jeho přebírání také důrazně připomenout tento článek.


XI.

Kdo poskytne vězni příležitost k útěku, zejména hlídka, která ho nechá utéci, má být přísně potrestán, a podle důležitosti okolností, zejména když se tak stane plánovaně, vězeň je znám jako protistátní nebo obzvláště nebezpečný zločinec, nebo byl hlídce jako takový doporučen, bude potrestán smrtí prachem a olovem.

Také konání velitele hlídky, když hlídku nepoučí o důležitosti nebezpečného zajatce, a sám je bezstarostný, nedohlíží a neuplatní náležitá bezpečností opatření, je ve smyslu tohoto válečného článku velmi trestné.


XII.

Kdo na hlídce spí nebo ji svévolně opustí před tím, než je vystřídán, kdo se na hlídce opije nebo na ni opilý přijde, dále, kdo hlídku nebo jiné stanoviště zanedbá, podle svých povinností na ni nedohlíží, má být potrestán co nejpřísněji, a v době války podle důležitosti okolností a újmě, která z toho pro službu vyplynula, také smrtí prachem a olovem.

Když hlídka na něco narazí nebo když ji v příslušnou dobu zapomenou vystřídat, má zavolat na nejblíže stojící další hlídku, a tato dále až na stanoviště, které vystřídání zařizuje. Každá hlídka si musí dobře zapamatovat dodané heslo, pokud jí obchůzka (Ronde) nebo patrola dá nesprávné heslo, má být hned vystřídána, a podle okolností, zejména když to může způsobit nepřátelské ohrožení, také nejpřísněji potrestána.

Předcházející válečný zákon se dále vztahuje také na vyšší důstojníky a poddůstojníky a obecně na všechny velitele hlídek. Nikdo se nesmí beztrestně vzdálit, aniž by k tomu dostal zvláštní rozkaz, nebo překročit svůj okrsek. Je trestné, když někdo při vizitaci spí, a není schopen hned nastoupit do zbraně. Jeho konání je ještě trestuhodnější než vojínovo, protože na něj jako na nadřízeného, musí být více spoléháno, a protože jeho chování a příklad má pro službu větší důležitost. Opilost je konečně zakázaná a trestná nejen na hlídce, ale vždycky a v každé službě.


XIII.

Velitel, který vydá opevněné místo, aniž klade největší možný odpor, stejně jako s takovým věrolomným předáním srozuměný důstojník, bude jako bezectný popraven provazem, také z jednotky, když na tom nese vinu, bude pověšen každý desátý muž.

Takoví, kteří jsou přesvědčeni, že velitel zamýšlí opevněné místo zbaběle a věrolomně vydat, především ale takoví, kteří jsou veliteli nejbližší v hodnosti, ho mají zpočátku s náležitým pořádkem a skromností učinit nejnaléhavější výtky, kdyby to nemělo přinést ovoce, a byl by důvod se domnívat, že k vydání došlo buď bez nutnosti nebo kvůli zradě, toto nedovolit, ale velitele zatknout a pod novým velením toho, komu to podle služebního pořádku náleží, se snažit místo spojenými silami ubránit.


XIV.

Kdo vede o vydání opevněného místa zbabělé nebo nebezpečné řeči, má být podle důležitosti okolností vydán válečnému nebo stannému právu,.a odstraněn z dohledu svých statečných kamarádů.


XV.

Kdo odmítá bojovat proti nepříteli, během potyčky zůstává zbaběle vzadu, nebo uteče, má být popraven provazem. Také je důstojník v případech, kdy ostudný útěk některého vojáka z pole může být okamžitým nebezpečím pro armádu, je své cti povinován takového věrolomného podřízeného na místě zabít (doslovně: oddělat).


XVI.

Když při střetu nedostojí své povinnosti celé jednotky, zbaběle, a aniž by kladly největší možný odpor opustí náspy (Feldschanzen), reduty a opevněná místa a jiná stanoviště, nebo zběhnou, má z nich být každý desátý muž a také každý důstojník, který na tom nese vinu, popraven provazem, zbabělá jednotka, která odmítá bojovat, také až do doby, než se příště vyznamená, ztrácí vlajku, malé jednotky jsou rozděleny mezi ostatní regimenty.


XVII.

Kdo začne při nepřátelské události drancovat dříve, než je to nařízeno nebo povoleno, má být co nejpřísněji potrestán, při vypuknuvším rabování ale má být vydán stannému právu, když může učinit přítrž jen okamžitý odstrašující příklad, má být důstojníkem na místě zabit (doslovně: oddělán).


XVIII.

Ten, kdo křivopřísežně a věrolomně uprchne, a je vydán vojsku, má být podle povahy okolností, zvláště, když už utekl opakovaně, popraven provazem, při vypuknuvší dezerci ale, nebo když dotyčný k pronásledování určenému vojsku nebo civilistům klade odpor jakýmkoliv k zabíjení určeným nástrojem násilně a s vražedným úmyslem, má s ním být jednáno podle stanného práva.

I ten, kdo se, aniž má úmysl dezertovat, svévolně vzdálí, a zůstane delší čas pryč, také vzdálivší se rekrut, který ještě nepřísahal k praporu, je, i když není dezertér, trestný.

Dále se tento článek týká všech takových, kteří uprchnou a baví buď na venkově nebo u jiného regimentu, nebo se zdržují venku, aniž by vzali službu, a ti, kteří se v případě vyhlášení generálního pardonu (General-Pardon) dobrovolně vrátí, aby se sami přihlásili. Všem těmto je uložen zvláštní trest, přiměřený a podle povahy okolností. Obecně je třeba při ke stanovení trestu proti dezertérům brát ohled na stávající obsáhlé předpisy.


XXI.

Voják, který přemlouvá dva nebo více kamarádů k útěku, je potrestán současně jako původce komplotu a jako dezertér, ať už byl komplot dezercí proveden nebo mu bylo zabráněno.


XX.

Kdo verbuje pro cizí služby, nebo c.k. poddaného k tomuto účelu násilím odvede, dála, kdo verbuje muže příslušejícího k vojsku jen k přesídlení do cizích zemí, nebo ho za tímto účelem násilně odvede, s tím je nakládáno podle stanného práva a je popraven provazem.


XXI.

Kdo poruší karanténu, má být přísně potrestán, a když už je zatažen nejužší morový kordon, ten, kdo se na zavolání nevrátí, je hlídkou zastřelen, ten ale, kdo násilím proti hlídce kordon prolomí, nebo se tajně vyplíží, s tím je jednáno podle stanného práva, a je popraven prachem a olovem.


XXII.

Každý branec má pod přísným trestem udržovat svou munici a části výstroje udržovat v dobrém stavu a dobře opatrovat, v žádném je ale nesmí zastavit nebo vůbec prodat.


XXIII.

Všichni váleční zajatci, dobytá děla, zbraně, munice, vlajky, standarty, koně, sklady, válečné pokladny, kanceláře a tak dále, jsou pod těžkým trestem odevzdány tam, kam to nařídil velící generál.


XXIV.

Nikdo nesmí pod přísným trestem vcházet a vycházet z pevností nebo jinak uzavřených míst nebo staveb jinudy než obvyklými vchody a východy.

Také takoví se protiví tomuto válečnému zákonu, kteří do kasáren nebo ubytoven (Quartier) vniknout nebo přelézají zdi a střechy.


XXV.

Svévolné poškození veřejných budov, staveb, plotů, alejí, ovocných stromů, polí, luk, zahrad apod., ať už v nepřátelské nebo přátelské zemi, je přísně trestáno.


XXVI.

Všechny veřejné násilné činy jsou trestány přísně, v době války podle povahy okolností smrtí prachem a olovem.

Tento článek zahrnuje všechny násilnosti, které jsou spáchány s poškozením veřejného klidu a bezpečnosti na jiných, obzvláště také takové, které byly spáchány bez rozkazu v nepřátelských zemích.


XXVIII.

Kdo zneužívá svého ubytovatele nebo se dopustí vydírání překračujíc to, co mu náleží, je co nejpřísněji potrestán.

Tento článek se vztahuje také na každé neoprávněné násilné nakvartýrování, a pak na všechno vydírání ohledně přípřeže, poslů a futráž, které jsou spáchány proti občanům a obyvatelům.


XXIX.

Všechny urážky, výzvy na souboj (Ausforderung), souboje, tak jako u nich se vyskytující sekundanti, jsou podle obsahu soubojového mandátu (Duell-Mandat) přísně potrestáni.


XXX.

Každá vražda je v době války i míru trestána provazem.

Každý, kdo jedná s člověkem s úmyslem ho zabít, takovým způsobem, že z něj nutně vyplývá jeho smrt, je vinen zločinem vraždy.

Obzvláště těžké typy vraždy jsou: úkladná vražda (Mei/uchelmord), která je spáchána jedem nebo jiným zlovolným způsobem, loupežná vražda (Raubmord), která je spáchána s úmyslem získat cizí majetek prostřednictvím násilí spáchaného na dotyčné osobě, vražda na objednávku (bestellte Mord), k níž je někdo najat nebo je jiným způsobem zapojen někdo třetí.

Při posledním typu vraždy je provazem potrestán nejen bezprostřední vrah, ale stejně i ten, kdo ho k tomu objednal.


XXXI.

Každé zabití je trestáno co nejpřísněji, a v době války podle důležitosti okolností, smrtí prachem a olovem.

Zabití je spácháno, když jednání, jehož prostřednictvím přijde člověk o život, nebylo sice spácháno s úmyslem ho zabít, ale bylo podniknuto s jiným nepřátelským úmyslem.

Také zabití člověka z nepozornosti nebo nedbalosti má být potrestáno podle poměru viny.


XXXII.

Kdo ve spřátelené zemi, nebo také bez rozkazu, nebo aniž by ho k tomu opravňovala nutnost při obraně ve válce, v nepřátelské zemi, založí oheň, má být potrestán provazem.


XXXIII.

Všechny krádeže jsou trestány přísně, a když suma získaná krádeží překročí sumu 100 zlatých, je krádež v době války trestána provazem.


XXXIV.

Kdo zcizí dělostřelectvo, munici, zbraň, výzbroj, věci ze skladu (Zeugkammer), zaopatření nebo jiný erární majetek, kdo se zmocní peněz pluku, eskadrony nebo setiny se zlodějským úmyslem, nebo jemu svěřené erární peníze nebo zboží k zaopatření věrolomně a podvodně použije ke svým účelům, kdo zcizí nebo vědomě nechá zcizit majetek, k jehož ostraze byl určen, krádež (Diebstahl) jednoho kamaráda vůči druhému, sluhy vůči jeho pánovi, krádež v čase vypuknutí požáru, povodně nebo jiného obecného ohrožení, krádež takových lidí, které není možno kvůli jejich volnému přístupu nebo jiným zvláštním záležitostem možno snadno ohlídat, také krádeže, při nichž je pachatel vybaven zbraní nebo jinými osobní bezpečnost ohrožujícími nástroji, nebo které jsou spáchány vloupáním nebo vstupem, dále krádež, která je spáchána na bohoslužbám vyhrazeném místě, nebo krádež věcí bezprostředně určeným k bohoslužbám v souvislosti s urážlivým znesvěcením křesťanské náboženské služby, a konečně každá krádež, jejích pachatel už byl kvůli krádeži dvakrát trestán, má být, bez ohledu na částku, vždy trestána co nejpřísněji, v době války, zvláště když je čin těžší souběhem takových okolností, smrtí provazem.

Proti tomuto zákonu se proviňují také ti, kteří vojákům zadržují (nevydají) plat a zaopatření, nebo kteří jinému odeberou právoplatně získanou kořist.


XXXV.

Každá loupež (Raub) je v době války i míru trestána provazem.

Každý, kdo na někom spáchá násilí, aby se zmocnil jejího nebo cizího majetku, je vinen zločinem krádeže, ať už je násilí spojeno se špatným zacházením, nebo s vyhrožováním na veřejné cestě, v domech nebo na jiných místech ve spřátelených i nepřátelských zemích, ať už je spácháno jedincem nebo více útočníky. Účastníci jsou potrestáni, stejně jako skutečný lupič, podle okolností.


XXXVI.

Opovrženíhodné podvody jako když někdo s úmyslem využít pro vlastní potřebu zfalšuje nebo padělá pečeť, listinu a podobně, opětovně uplatní již proplacenou pohledávku, otevře nebo zatají dopisy, představí osobu nebo charakter někoho jiného záměrně nesprávně, stejně jako falešní hráči, jsou, stejně jako zloději, trestáni přísně, a v době války podle povahy okolností provazem.


XXXVII.

Kdo neoprávněně razí mince nebo falšuje pravé kusy mincí, má být potrestán co nejpřísněji, kdo padělá veřejné kreditní papíry – bankocetle (Banco-Zettel) nebo veřejnou pokladnou vystavené dluhopisy (veřejné obligace) pomocí k tomuto účelu pořízených nástrojů, stejně jako každý, kdo tomuto zločinu nějakým způsobem napomáhá nebo se ho účastní, je v době války i míru popraven provazem.


XXXVIII.

Důstojník, který lstivě oklame prohlídku nebo revizi, je z c.k. vojenské služby propuštěn s výslovným prohlášením o nedůstojnosti (Unwürdigkeits-Erklärung), a podle důležitosti okolností také přísněji potrestán.


XXXIX.

Znásilnění, krvesmilstvo a jiné případy smilstva, zločin bigamie, násilné únosy žen, a všechny ostatní zločiny výslovně neuvedené v těchto válečných zákonech jsou přísně trestány podle zákonů platných pro c.k. armádu.


XL.

Kdo porušitele těchto válečných zákonů, nebo vůbec některého zločince vědomě přijme a skrývá, je podle povahy a míry spáchaného zločinu nejpřísněji potrestán jako spolupachatel.