Občanské sdružení, zal. 1974

Slezskoostravský hrad

Po třiatřiceti letech konečně doma

18. - 20.5. 2007

„Celou akci od samého začátku organizoval výbor pro své přátele v uniformách v duchu přátelství tak, abychom byli spokojeni i my sami. Vím, že to nebyla žádná akce s astronomickým počtem účastníků. Chci vám říct, že Ostrava je nadšená a že se na naše společné vystoupení přišlo za ty dva dny podívat přes 12.000 diváků. Věřím, že si každý z nás aspoň na chvíli uvědomil, že to, co děláme, má smysl, a cítil upřímné poděkování lidí, kteří nám tak trochu závidí to, co děláme, a to, že k sobě máme vztah více než kamarádský. Děkuji všem zúčastněným za podporu hrstce nadšenců. DĚKUJI, PŘÁTELÉ, DĚKUJI!“ Lubomír Partyka

Pro výbor začala akce už v lednu a přípravy vygradovaly zhruba tři týdny před datem konání, kdy předseda s jednatelkou pořádali „půlnoční sedánky“, během kterých psali scénář, kreslili plánky a rozesílali maily na všechny světové strany, protože stav přihlášených se z plánovaných 150 účastníků neplánovaně zvedl na 248. Zdeněk Ševčík pobíhal kolem jídla a v závěrečných kolech lovil kuřata.

Pro pár dalších statečných začala akce v pátek ráno stavbou tábora. Původně se měl přednostně stavět velký stan, ale „snaživá babička“ jednatelky svévolně „uklidila“ kolíky tak dobře, že se je téměř nepodařilo najít. Kupodivu to byl jediný zmatek, který na akci z naší strany vznikl. Další nepříjemnou věcí, kterou jsme zaregistrovali, byly známé „razsynské“ kontejnery na vodu, produkující čůrček vody tenčí než malíček. Nějak jsme se s organizující agenturou nepochopili ve výkladu slova „umývárna“. Na opláchnutí rukou pro diváky to stačí, ale myjte si v tom tři dny nádobí...

Vzdálenější jednotky se začaly sjíždět kolem páté večer. Předseda a Zdeněk Ševčík je ubytovávali a jednatelka „papírovala“. Bubeník Valentýn Partyka ve snaze blýsknout se před známými zvolil zbrusu nové paličky „virblovky“, což mělo za následek, že si hned v pátek večer protrhl blánu na bubnu. Jednatelka raději okamžitě preventivně pozřela alkoholický nápoj, aby nebyla vyslána pro náhradní, proto byl do jejího auta posazen „Ten, který má spacák do -20“, aby Valentýna odvezl pro náhradní blánu, což učinil – bohužel zbytečně. Také v jídelníčku došlo ke změně, ale zabíjačkové speciality místo sýra nikoho nerozladily – aspoň s nikdo nestěžoval. Jelikož se počasí, častující nás již dva týdny proudy vody, umoudřilo, probíhal večer ve znamení četných „nepřátelských“ návštěv u značně „mezinárodních“ ohňů.

V sobotu ráno byla na snídani gulášová polévka, což negativně komentoval pouze Honza Dvořák řvouc na celé kolo: „Oni nás tady krmí gulášem! Zlatá bageta!“ Pak jsme vyrazili na pochod do centra Ostravy, kde jsme předvedli krátkou prezentaci. Hlavní prezentace nás čekala teprve odpoledne na hradním nádvoří. Probíhala po jednotlivých armádách. Rakouská armáda předvedla svůj poněkud „zkostnatělý“ dril, francouzská své „modernější“ manévrování a výstřel z děla 3x za minutu, ruská pak kromě ukázek cvičení také „zpěv hladových kozáků“ a kozáckou vzpouru, potlačenou pravidelnými jednotkami tak důkladně, že Cid z pódia musel dát pokyn: „Slezte z toho plotu, pánové, to byla jenom ukázka!“ Nakonec se prezentovala celá jízda, její prezentaci uzavřelo extempore jednotky Honzy Dvořáka, která vpadla do vrat, která byla otevřena, aby mohla jízda odjet, a na jízdu zaútočila – patrně aby předvedla, jak hezky dovede udělat karé.

Po prezentaci se jednotky přesunuly na bitevní pole. Velení rakouské armády se ujal Libor Fojtů, velení ruské armády Vítek Odstrčil a velení francouzské armády se, protože vyšší šarže se bohužel nedostavily, s úspěchem zhostil již několikrát jmenovaný Honza Dvořák. Bitva byla natolik akční, že fotící a filmující markytánky nevěděly, co dřív zabrat. Bohužel byla bitva nedopatřením předčasně ukončena, protože k předsedovi došel jeden z organizátorů a tázal se ho, kdy má pustit „druhý soundtrack“. Předseda, který si slovo „soundtrack“ vyložil v jeho správném smyslu, čili „hudba“, pravil, že už teď, což mělo za následek, že se ozval závěrečný komentář „bitva je dobojována“. To v armádách, které byly zrovna v nejlepším, vyvolalo poněkud zmatek – Francouzi ho vyřešili tím, že spáchali hromadnou sebevraždu naběhnutím na naše bodáky.

Po závěrečném defilé bylo volno, které většina účastníků využila k návštěvě hradu – uvnitř hradeb byli pro změnu k vidění rytíři a středověké taneční soubory. Po setmění byl malý ohňostroj a promítání krátkého filmu naší provenience o Napoleonských válkách – bohužel nebyl promítán na hradní zeď tak, aby všichni pohodlně viděli, ale na stan na pódiu, takže zájemci museli stát a viděla jenom první řada. Honza Dvořák, který je sice výborný velitel, ale jaksi nerespektuje nepsané pravidlo, že se nekradou prapory, se nejdříve pokusil ukrást náš prapor, což mu překazil Vlasta Sup, a pak ukradl prapor Rusům. To se mu nevyplatilo. Rusi ho zajali, přivázali ke stromu a pak se s ním fotili.

V neděli se program s malými obměnami opakoval – až na to, že bitva proběhla až do konce. Granátníci pluku Kaiser se rozhodli, že za to, že byli na naší akci spokojeni, někoho z naší jednotky vyznamenají svou medailí za zásluhy. Obrátili se tedy na předsedu s dotazem, kdo by to měl být, a tak byli po skončení bitvy za přínos k organizaci vyznamenáni (a zde si dovolím přeskočit do 1. osoby) Zdeněk Ševčík a já.

Po bitvě už se vyplácel žold a účastníci odjížděli, ti nejvzdálenější pochopitelně nejdříve, jednotka z Nového Jičína s námi zůstala až do konce. Plukovník Libor Fojtů nás pochválil zejména za to, že jsme objednali slunečné počasí. Doslovně řekl: „Vidíte, i nebe vám přálo!“ Kolem šesté se ještě konalo krátké rozloučení s diváky na pódiu v hradě a pak už jsme se balili i my.

Co dodat? Pro nás, jako pořádající jednotku, to bylo poněkud náročnější než jiné akce, výbor byl doslova v jenom kole, ale zase jsme nemuseli spěchat, protože to všichni máme blízko domů. Podle ohlasů, které nám napsali zástupci některých zúčastněných jednotek, si myslím, že jsme prakticky dokázali, že to jde. Bez kanceláře, bez notebooku, bez baget a bez hotelu. Děkujeme touto cestou všem zúčastněným jednotkám za podporu a za to, že se nebály jít do něčeho nového a dát za nás hlavu na špalek.

PS: Pro zájemce bude od půlky června k dispozici DVD s nahrávkou akce (tj. pochod do města, prezentace po armádách a bitva).

Leona Lange

autor a zodpovědná osoba tohoto příspěvku