Občanské sdružení, zal. 1974

Buchlovice + Hradec nad Moravicí

16.-18.4.2004

Nekonečně dlouhá a zasněžená zima konečně skončila a my se mohli konečně vypravit do terénu. Pro většinu z nás byla cesta na manévry CENS, které se konaly v parku buchlovického zámku, tak trochu dobrodružná. V Ostravě jsme se naskládali do stěhovacího vozu a vylezli jsme z něj až na místě určení. Protože jsme byli ochuzeni o zrakové vjemy, postarali jsme se o zábavu jinak. Nejdříve jsme svlažovali vyprahlá hrdla. Víno nám, bohužel, došlo už v Přerově. Tři láhve na osm lidí není moc, to musíte uznat. O to, aby pramen zábavy nevyschl docela, se postaral "granátník Šprok" (mimochodem, od loňska se už naučil inkriminované slovo vyslovit na první pokus), či spíše jeho večeře. Salám snědl, ale chléb svůj vezdejší nám obětoval. Už už jsme se ukládali k spánku, abychom cestu nějak přežili, když tu začalo cosi létat vzduchem. Po bližším prozkoumání se přišlo na to, že jsou to chlebové kuličky. Strhla se bitva, kterou nejvíc odnesly naše hlasivky a bránice. Ale cesta to byla opravdu dlouhá a tak mu po čase zbyla už jenom kůrka. Nejsme nevděční a tak jsme ho učinili hlavním aktérem naší další hry zvané "hod Šprokem". Snažil se totiž přesunout na druhý konec vozu a měl tak špatnou stabilitu, že jsme mu pomohli. Chvíli jsme si ho vzájemně (navzdory jeho úctyhodné váze) přehazovali ze strany na stranu až nakonec vyčerpaně klesl do klína našemu nováčkovi Františkovi, který se zrovna pohoršoval nad tím, že je Sládeček, nikoli Sedláček, jak bylo napsáno na jeho nové košili. Tento střet odnesl František naštěstí pouze šokem. Granátník Šprok si ihned po příjezdu stěžoval kaprálovi Markovi, že jsme ho zbili. Při jeho zápasnickém vzhledu to znělo nevěrohodně a dokonce i trochu trapně. No... v jednotě je síla. Závěrečné metry se odehrály ve znamení sázek. O střechu dodávky totiž začaly ťukat větve. Jednatelka vznesla dotaz, jaké jsou to stromy a sama tipovala břízy. Ostatní navrhovali buky, duby, olše a lípy, někdo dokonce sekvoje, které na tomto kontinentu vůbec nerostou. Nakonec se ukázalo, že jsou to opravdu břízy.

Vyložili jsme si věci a ubytovali se v tělocvičně místní školy. Pak jsme prořezali poslední dírky v košilích a vestách a nakonec jsme se vypravili hledat teplou stravu nebo aspoň chlazené nápoje. Jako již tradičně nebyla místní pohostinství připravena na tolik vojska a skončili jsme venku. Naštěstí bylo teplo, takže nám to ani tak nevadilo, bohužel jsme měli možnost pozorovat oblohu, která byla zatažená a hrozila průtrží mračen. Do spacáků jsme se dostali poměrně brzy, neboť jsme chtěli být na zítřek fit.

Snídaně nás poněkud šokovala. Obdrželi jsme dva rohlíky a tři trojúhelníčky sýra. A vařící čaj. Po chudé snídani jsme odpochovali do zámeckého parku, kde jsme narazili na téměř neproniknutelné davy sňatkuchtivých nevěst a ženichů. Byl to úmorný den. Dopoledne cvičili zvlášť Francouzi a zvlášť Spojenci povely ve velkých formacích, odpoledne byla bitva. Manévry byly náročné nejen pro zúčastněné vojáky, ale i pro místní pávy, kteří byli tak demoralizováni nezvyklým hlukem, že se už patrně nehodí k ničemu jinému než k večeři.

Pro naši jednotku akci skončila už v neděli ráno, protože jsme odjížděli do Hradce nad Moravicí. Na zdejším zámku jsme měli domluvenou malou akcičku v rámci slavnostního otevírání zámku. Přesun ve stěhovacím voze se ukázal jako velmi praktický. Protože uvnitř bylo dost místa, všichni si lehli a tvrdě usnuli, aby dohonili tradiční noční deficit. Do Hradce jsme tedy dorazili vyspaní dorůžova. První část programu začínala ve 13:00 hodin a tvořilo ji pořadové cvičení a pochod po náměstí před zámkem. Bitva začala ve tři. Předcházelo jí převlékání kabátů. Někteří rakouští granátníci se, jak tvrdili, stali "občany" a převlékli se proto za francouzské granátníky. Pro velící kaprály to bylo náročné, protože když si chtěli vzpomenout na francouzské povely, napadaly je německé a naopak. Nicméně, bitvička měla u diváků úspěch zejména kvůli vsuvce granátníka Zátopka, který chtěl dezertovat a tak byl za hlasitého řevu a velkého kladení odporu zatčen a popraven.

Leona Lange

autor a zodpovědná osoba tohoto příspěvku